Když chceme, aby se změnil ten druhý

Publikoval admin v

Když chceme, aby se změnil ten druhý

Inspirací pro tento článek tentokrát nebyla žádná konkrétní situace ze života, ale blogový příspěvek z webu Psychology Today s názvem „Šest věcí, které můžete očekávat, když začnete terapii“. Minule jsem napsala, že od psychoterapeuta nemůžete  očekávat kouzelnou radu. Tento článek tedy bude o tom, co očekávat ode mě nebo od kolegů můžete a jak vám to může pomoci.

Nemohu obsáhnout celé téma, vybrala jsem proto na první pohled paradoxní, ale přesto relativně častou situaci. Lidé přichází do terapie s jasným požadavkem, aby se změnil někdo v jejich okolí. Svou situaci často vnímají tak, že kdyby se ten druhý jen maličko změnil, přestal by s něčím nebo by něco naopak začal, oni by mohli být konečně šťastní. Stačí jen tak málo. Změnit toho druhého. Očekávat od terapeutky, že dokáže změnit někoho, koho nikdy neviděla, je předem odsouzeno k nezdaru. To, jak vám terapeutka v tomto může pomoci (a neradit), se pokusím popsat. 

Photo by Priscilla Du Preez on Unsplash

Otázky „na tělo“

Svět je plný drobných či větších nespravedlností a není těžké nabýt dojmu, že kdyby váš partner doma více uklízel, děti nezlobily, šéf neměl výbuchy vzteku, vy byste byli šťastní, spokojení, zkrátka v zenu. Opravdu by tomu tak bylo? Jsem si téměř jistá, že ne, protože i poté by se objevovaly další a další nespravedlnosti, které by pomyslnou rovnováhu vychylovaly. Nebylo by proto lepší naučit se být spokojený navzdory tomu, že okolí není vždy podle našich představ?

Vycházím z toho, že ano. Proto mě, jako terapeutku, vedle vašeho příběhu zajímá také váš vnitřní svět. To, co prožíváte je minimálně stejně důležité jako samotný příběh. To je to, co mu dává smysl. Během terapeutického sezení můžete dostat řadu otázek, které budou váš vnitřní svět zkoumat a pomohou vám jej lépe poznat. Terapie by vám měla pomoci prohloubit a rozšířit uvědomění toho co, jak a proč prožíváte. Snaží se vynést na světlo vaše pocity, postoje, vnitřní přesvědčení, motivace, hodnoty, potřeby….

Kdybychom vzali příklad vzteklého šéfa, co můžeme zjistit? Tady je pár příkladů:

  • bojím se ho, protože mi připomíná otce, který taky  křičel
  • mám strach, že když něco řeknu, tak přijdu o práci
  • cítím se poníženě, protože se mnou jedná jako s dítětem
  • jsem naštvaná na vyšší vedení, protože se mě níkdo nezastal
  • uvědomím si, že svůj vztek ventiluji na děti nebo partnera a je mi to líto

Možná bychom souhlasili se všemi vyjmenovanými příklady, možná bychom  našli své vlastní. Jejich důležitost a role v životě bychom pak individuálně prozkoumali právě na terapii.

Akce & reakce

Když si uvědomíme co všechno se v nás děje a co všechno nám to „dává a bere“, jsme jednou nohou venku z nekonečného kruhu opakujících se akcí a reakcí. Vědět, co a proč se děje, nám dává možnost se zastavit a rozmyslet, jak budeme reagovat, a často se rozhodneme pro jinou reakci než v minulosti. Například příště šéfovi řekneme, že nemá právo na nás takto křičet.

Se změnou naší reakce často dochází také ke změně v reakcích druhých na nás. Možná se více vymezíme a ostatním nezbude než to respektovat, možná přestaneme tolik kontrolovat ostatní a zjistíme, že dokážou dělat, co mají, sami od sebe a možná přestaneme každému pomáhat a zjistíme, že si umí pomoct sami.

Na naše nové já, které k životním situacím přistupuje jinak, je potom okolí nuceno hledat nové způsoby reakcí. Společně potom klient a jeho okolí hledají novou rovnováhu vzájemného fungování.

Skrze sebe měním náš vztah

Jedna taková poučka říká, že „skrze sebe měním tebe“. Zní přitažlivě, protože nám dává naději, že nakonec přece jen jsme schopni druhé změnit k naší spokojenosti. Zároveň je zrádná, nikdo z nás není natolik mocný, aby dokázal druhé opravdu změnit.

Přesto je na ní kus pravdy, jen bych použila jemnější verzi: Skrze sebe měním náš vztah. Cílem našeho snažení v terapii tedy není změnit druhého člověka, ale změnit způsob, jakým k druhým přistupujeme. Ten druhý tuto změnu může přijmout a možná si sám něco uvědomit a skutečně se změnit. Změnu však nelze vynutit a může se stát, že nepřijde. Je pak na nás, jestli jsme ochotni to respektovat.

Během terapie se tedy mnoho našich vztahů může zlepšit, některé se můžeme rozhodnout opustit a v některých se smířit s tím, že nejsou přesně takové, jaké bychom chtěli.

 

Shrnuto a podrženo: V terapii tedy pracujeme na rozšíření klientova uvědomování si sebe sama a tím mu dáváme možnost lépe a jinak rozhodovat o svých reakcích, skrze které má možnost měnit své vztahy. 


Článek pro Vás připravila
a napsala Adéla.


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *